Kdy je třeba zajistit koordinátora ? Odpoví následující řádky
Úkolem koordinátora BOZP na staveništi je koordinovat bezpečnost práce více účastníků jedné stavby.
Povinnost zajistit koordinátora BOZP na staveništi nařizují zadavatelům staveb (investorům) dva předpisy následujícími podmínkami:
Zákon dále stanovuje, že při přípravě a realizaci staveb,
a) u nichž nevzniká povinnost doručení oznámení o zahájení prací na inspektorát práce podle § 15 odst. 1,
b) které provádí stavebník sám pro sebe svépomocí podle zvláštního právního předpisu nebo
c) nevyžadujících stavební povolení ani ohlášení podle zvláštního právního předpisu
se koordinátor neurčuje.
Jinými slovy, pokud je splněna podmínka § 15 odst. 1, koordinátor se určuje.
Pokud bude splněna podmínka d) (riziková práce dle zák. 591/2006), je nutné zpracovat plán BOZP, který musí zpracovávat koordinátor BOZP.
Přestože podmínka a) (pouze 1 zhotovitel) zřízení koordinátora na většině staveb neurčí, podmínka d) (riziková práce) bude téměř na všech opravách bytových domů splněna, a tudíž bude nutné koordinátora zajistit.
Bohužel nikde není uvedeno, zda-li je nutné ustanovení koordinátora např. v případě udržovacích prací na fasádách, kdy není vydáno stavební povolení ani ohlášení, ale bude prováděna práce ve výškách. Dále je v rozporu ustanovení § 14 s § 15, tzn. pokud investor neustanoví koordinátora na stavbě, kde bude pouze jeden zhotovitel, vyhoví zcela ustanovení § 14, ale nesplní požadavek § 15 odst. 2.
1. Práce vystavující zaměstnance riziku poškození zdraví nebo smrti sesuvem uvolněné zeminy ve výkopu o hloubce větší než 5 m.
2. Práce související s používáním nebezpečných chemických látek a směsí klasifikovaných podle přímo použitelného předpisu Evropské unie jako akutně toxické kategorie 1 a 2 nebo při výskytu biologických činitelů podle zvláštních právních předpisů.
3. Práce se zdroji ionizujícího záření pokud se na ně nevztahují zvláštní právní předpisy.
4. Práce nad vodou nebo v její těsné blízkosti spojené s bezprostředním nebezpečí utonutí.
5. Práce, při kterých hrozí pád z výšky nebo do volné hloubky více než 10 m.
6. Práce vykonávané v ochranných pásmech energetických vedení popřípadě zařízení technického vybavení.
7. Studnařské práce, zemní práce prováděné protlačováním nebo mikrotunelováním z podzemního díla, práce při stavbě tunelů, pokud nepodléhají dozoru orgánů státní báňské správy.
8. Potápěčské práce.
9. Práce prováděné ve zvýšeném tlaku vzduchu (v kesonu).
10. Práce s použitím výbušnin podle zvláštních právních předpisů.
11. Práce spojené s montáží a demontáží těžkých konstrukčních stavebních dílů kovových, betonových, a dřevěných určených pro trvalé zabudování do staveb.
Koordinátor BOZP nesmí být pod vlivem zájmů jednotlivých účastníků stavby a musí být nestranný.
Stejně tak nesmí zasahovat do správného plnění projekčních, technologických, technických a jiných činností, což je povinností technického dozoru stavebníka.
Koordinátor koordinuje bezpečnost práce mezi jednotlivými pracovníky a dodavateli stavby a nenahrazuje tak činnost odborně způsobilých osob v oblasti BOZP jednotlivých zhotovitelů.
Výkon koordinace BOZP na staveništi je rozdělen na dvě fáze, které obsahují další pracovní činnost, jež jsou uvedeny níže.
Povinnosti koordinátora BOZP upravují dva předpisy:
1) 309/2006 Sb. Zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
2) 591/2006 Sb. Nařízení vlády o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích
Přesné znění jednotlivých zákonů naleznete v § 1, 7, 8.
Částečně převzato z portálu BezpecnostPrace.info, autor: Michal Šiška