Inflační doložky ve smlouvách

Zdroj: novazelenausporam.cz

Vzhledem k častým dotazům žadatelů a příjemců podpory na inflační doložku
a indexaci cen ve smlouvách z veřejných zakázek přinášíme shrnutí této
problematiky s cílem pomoci se v tématu více zorientovat.

V souvislosti s narůstajícími cenami materiálů a dalších vstupních nákladů jako jsou
eny energií či pohonných hmot se množí dotazy žadatelů a příjemců podpory k inflační
oložce a indexaci cen ve smlouvách z veřejných zakázek, resp. zakázek realizovaných
le Pokynů pro zadávání veřejných zakázek v Operačním programu životní prostředí
nebo Pokynů pro zadávání zakázek pro programy spolufinancované z rozpočtu SFŽP ČR.

 


 

Inflační doložka je smluvní ustanovení, které omezuje negativní důsledky růstu
cen, respektive inflace
, která může v krajním případě ohrozit schopnost dodavatele
poskytnout předem nasmlouvané plnění.  Není povinností zadavatelů navyšovat
sjednané ceny inflační doložkou, nicméně vzhledem k nejasným podmínkám na trhu
může dojít k neochotě dodavatelů se takových zadávacích řízení účastnit, nebo
mohou nabízet podstatně vyšší ceny pokrývající právě hrozící vysokou inflaci.

Inflační doložka spočívá stručně řečeno v tom, že výše plnění je vázána na nějaký index
či ceník, jenž se zveřejňuje nezávisle na stranách smlouvy.

Tímto indexem může být například:

  • index cen stavebních prací, stavebních děl a nákladů stavební výroby, který uveřejňuje
    eský statistický úřad,
  • ceníky stavebních prací a materiálů zveřejňované soukromými subjekty, jako je v
    našich podmínkách ÚRS CZ a.s. (Cenová soustava ÚRS) nebo RTS, a.s (Cenová
    soustava RTS DATA),
  • indexy a kurzy používané na trzích jednotlivých komodit, jako je např. Londýnská
    burza kovů.

V inflační doložce tedy musí být konkrétně vyjádřen použitý index, kterým budou ceny
řepočítávány. Není vyloučeno ani použití údaje ČSÚ o míře inflace, založeného na vývoji
meziročního indexu spotřebitelských cen, který je aktualizován měsíčně.

U uvedeného indexu může zadavatel dále rozvést, zda bude použit jeden index na všechny
oložky, či bude užito několik různých indexů dle položek předmětu plnění. Zde však hrozí
nejednoznačnost úpravy, zvláště pokud budou jednotlivé položky plnění kombinovat
poskytnutí prací i dodání materiálu. Využití více indexů tak zvyšuje nároky na specifikaci
zadavatelem a mělo by být ze smluvní úpravy patrné, na jaké položky se použije jaký
ceník. Taktéž je možné aplikovat inflační doložku pouze na některé položky. Dle
jednotlivých indexů může být cena přepočítávána v jakékoliv časové frekvenci
(s omezením, jak často jsou indexy uveřejňovány), tedy kromě ročního přepočtu může
probíhat i přepočet každý měsíc.

Vedle konkrétního určení indexu je pak nutné do zadávací dokumentace uvést také
okamžik, od kterého bude index uplatněn (např. konec lhůty pro podání nabídek, dne
uzavření smlouvy) a okamžik rozhodný pro ocenění (např. okamžik fakturace
konkrétního materiálu či prací).

Dále si zadavatel může do inflační doložky například doplnit, od jaké výše inflace
bude doložka uplatněna (např. od 5 %), či naopak stanovit maximální možnou inflaci,
o kterou bude cena plnění navýšena.

Pro bližší informace doporučujeme si pročíst Metodické doporučení (doplnění)
týkající se růstu cen ve veřejných zakázkách
, které odkazuje i na konkrétní
indexy apod.

Příklad inflační doložky:

V případě, že průměrný roční index spotřebitelských cen dle údajů Českého
statistického úřadu, publikovaných na jeho internetových stránkách, uvedený ke
kalendářnímu měsíci odpovídajícímu měsíci, v němž byla smlouva podepsána, vzroste
o více než 3 %, zvýší se neuhrazená část smluvní ceny dle čl. XX této smlouvy o výši
tohoto indexu, a to v každém roce trvání smlouvy. Ke zvýšení dochází ode dne v
příslušném měsíci, který se číselným označením shoduje s datem podpisu smlouvy.
Smluvní strany pro odstranění pochybností uvádí, že k úpravě ceny dle tohoto
ustanovení smlouvy není třeba uzavírat dodatek ke smlouvě. Smluvní strany však
mohou z důvodu právní jistoty o navýšení ceny sepsat zápis podepsaný oběma
smluvními stranami
.“

V souladu s § 16 odst. 3 ZZVZ je třeba hodnotu vyhrazené změny zahrnout do
předpokládané hodnoty veřejné zakázky; v tomto případě není její výše předem
známa, proto je třeba ji stanovit odborným odhadem (s ohledem na predikce
ekonomického vývoje).

V případě, že je smluvní cena splatná v několika částkách, je třeba inflační doložku
upravit tak, aby se vztahovala vždy jen na dosud neuhrazené částky; v těchto
případech je také běžné, že se inflační doložka neuplatní pro plnění, u nichž je
dodavatel v prodlení.

Jsme si vědomi, že otázek spojených s daným tématem může být mnohem více,
každopádně věříme, že vám alespoň s některou z nich toto sdělení pomůže.